SDRUŽENÍ pro TÁBOR

Sestry Tallhoferovy

V padesátých letech žily na místě dnešního tábora sestry Tallhoferovy. Nově vzniklé zemědělské družstvo sestrám zbořilo chalupu s kořeny až v sedmnáctém století a na místě rodného domu postavilo nový objekt. (Z objektu se dodnes dochovala pouze kuchyně s jedním dochovaný pozůstatkem po sestrách - kamny na dřevo) Sestry ale v Tallhoferově dole nežily samy. Společně s nimi žilo na místě dnešního tábořiště desítky tisíc slepic.

Sestry byly postarší, stranily se lidí a obyvatelé se zase báli sester. K sestrám pravidelně jezdilo nákladní auto z nedaleké Chrudimi pro vajíčka. A jedinou osobou, která sestry nevštěvovala byl místní pošťák Kotrfar. Oficiálně sestrám přinášel poštu, peníze, a také povyprávěl o novinkách ve vsi. Ve skutečnosti si ovšem myslel na mladší ze sester - Marii a kvůli tomu douho sedával u oblíbené kávy a vyprávěl.

Tak to šlo celá dlouhá léta až do onoho osudného dne. Poštmistr prošel cestou od vsi, propletl se mezi slepicemi a zabouchal na vrata domu. Dlouho bylo ticho. Teprve až na další zabouchání se přibelhala starší ze sester - Ágnes. Chtěla od Kotrfara převzít doručené psaní, které bylo určeno pro Marii. Ágnes se ale dál už nebavila a vrátila se do domu. Poštmistrovi bylo divné, že se jinak věčně zvědavá z obou sester nevyptává a že druhá sestra ho ani nepřišla pozdravit.n Na oko se rozloučil, ale jakmile Ágnes zavřela dveře, nahlédl do domu pootevřeným okýnkem. To, co spatřil jej budilo ze sna do konce života! V posteli ležela mladší sestra a na první pohled bylo jasné, že není živá. Společně s ní bylo v místosti leželo mnoho slepic, které si pranic nedělali z toho, že jsou v jedné posteli s mrtvou marií. Po nekonečně dlouhých vteřinách zděšení se náš Kotrfar rozebehl do vsi. Během pár minut probral hrobníka, faráře, řezníka, sedláka i místního doktora a do hodiny se vrátili zpět do Dolu. Při pohleduu na Dol jim však ztuhla krev v žilách. Všechny slepice, tisíce a tisíce slepic, ležely mrtvé na zemi. A po sestrách ani památky...

Lidé se začali místa bát a nikdo už v chov slepic nepokračoval. Místní řídící učitel sice ještě několik let po osudu sester pátral, leč marně...

Legenda říká, že až bude mít dráha okolo Tallhoferova dolu namále, otevře se tajná štoa a sestry přijdou na pomoc. Tradice také hovoří o tom, že každoročně o prvním srpnovém úplňku se sestry prochází po polích pod Tallhoferovým dolem a hledají své slepice...

“O štole”

Štola, prý umožňující průchod skrčeného člověka, spojuje brod u Sobětuch s, dnes už rozpadlou, budovou u silničního mostku přes Markovický potok (směrem na Čejkovice). Proč zde byla tak velká štola vybudována? Poslední žijící pamětníci lokalizovali ústí štoly v lesíku pod táborem nedaleko meandrů. Senzibilové popsali průběh štoly trochu jiným směrem. Část štoly je zřetelně patrná přímo na tábořišti. Každoročně vidíme zřetelný propad terénu vedoucí od rohu Krčmy směrem ke krajním stanům. V zimě 2009 jsme se pokusili o první výkopové práce, zatím však bez výsledku. Na jaře 2011 proběhlo jedinečné geofyzikální měření, které mělo potvrdit nebo vyvrátit existenci štoly.